Historie biatlonu v Novém Městě na Moravě

20. století

V běhu na lyžích se v Novém Městě na Moravě závodí už od roku 1910. V roce 1934 tu začala tradice závodů Zlatá lyže, které se od roku 1981 nepravidelně objevují v kalendáři Světového poháru. V sezóně 2006/07 dokonce v Novém Městě odstartoval premiérový ročník Tour de Ski.

2003

Až do roku 2002 patřil novoměstský areál výhradně běžcům na lyžích. S vizí výstavby biatlonového areálu přišel bývalý biatlonista, v té době manažer brněnských basketbalistek a dnes prezident Českého svazu biatlonu Jiří Hamza. Jeho myšlenku podpořil sportovní ředitel Mezinárodní biatlonové unie Janez Vodičar, který na inspekční prohlídce v létě 2003 načrtl potřebné změny v areálu a především umístění 30stavové střelnice.

2005

V říjnu 2005 položili v Novém Městě na Moravě základní kámen stávající Vysočina Areny. Ještě do konce roku vyrostla první tribuna pro tři tisíce diváků, chladící věže na vodu a čerpací stanice pro výrobu sněhu. Na to navázala dnešní budova tiskového střediska. Do roka bylo hotovo.

2007

Nový biatlonový areál otevřely v únoru 2007 závody Evropského poháru, byť kvůli vysokým teplotám byl k dispozici jen 2,5 km dlouhý okruh. Úvodním novoměstským vítězem se stal Němec Carsten Pump. Ve druhém sprintu skončil třetí mistr světa Roman Dostál.

2008

V únoru 2008 hostilo Nové Město na Moravě evropský šampionát, ale ta větší akce měla teprve přijít. Při prvním pokusu v roce 2006 chyběly k zisku pořadatelství mistrovství světa čtyři hlasy, o dva roky později na kongresu v Praze už bylo Nové Město úspěšné. Hned v prvním kole volby pořadatele šampionátu v roce 2013 porazilo Oslo a Kontiolahti. Delegáty tehdy oslovil projekt velkého stadionu pro 25 tisíc fanoušků.

2011

Na přelomu ledna a února hostila Vysočina Arena juniorský světový šampionát, který ovládla se třemi zlatými medailemi Dorothea Wiererová. V září následovalo mistrovství světa v letním biatlonu, po kterém se naplno rozběhla první rozsáhlá rekonstrukce areálu. Vznikly nové tratě včetně ikonických tubusů a osvětlení po celé jejich délce. Kapacita tribun se zvedla na 15 tisíc diváků.

2012

Testem před mistrovstvím světa byl premiérový Světový pohár. Vítězstvím ve vytrvalostním závodě ho otevřela Finka Kaisa Mäkäräïnenová. V průběhu roku také pokračovala rekonstrukce areálu. Vedle střelnice vyrostla čtyřpodlažní administrativní budova, která dnes slouží vedení závodů, rozhodčím nebo časomíře.

2013

První mistrovství světa na české půdě přineslo velký úspěch. Šampionát během osmi dnů navštívilo přes 200 tisíc fanoušků, čtyři dny byly vyprodány. Mezinárodní biatlonová unie i týmy chválily prvotřídní organizaci a mistrovství světa skončilo v zisku. České fanoušky navíc hned na úvod potěšila bronzem smíšená štafeta. Nejúspěšnějšími účastníky šampionátu byli se čtyřmi zlatými medailemi Norové Emil Hegle Svendsen a Tora Bergerová.

2015

České úspěchy na olympiádě v Soči přinesly rekordní návštěvy na Světovém poháru v únoru 2015. Závody tu denně sledovalo přes 30 tisíc fanoušků, kteří byli svědky stříbrné jízdy smíšené štafety nebo bronzu Veroniky Vítkové ve sprintu.

2016

Naprosto zásadní byla pro závody v Novém Městě na Moravě výstavba prvního zásobníku sněhu v Česku. Na ploše o velikosti fotbalového hřiště díky němu organizátoři uchovají pod izolační vrstvou štěpky až 60 tisíc kubíků sněhu. Ten přišel vhod už během Světového poháru na konci roku 2016. Gabriela Soukalová se tehdy v hromadném startu postarala o první a dosud poslední české vítězství na domácí půdě.

2018

Před srpnovým MS v letním biatlonu došlo k přeplánování a novému vyasfaltování tratí. Původně závěrečný úsek Modříňák se přesunul na úplný začátek, čímž vzniklo pro fanoušky atraktivnější a pro závodníky náročnější cílové stoupání. Upravené tratě si rychle oblíbil Johannes Thingnes Bø, který tu na prosincovém Světovém poháru slavil zlatý hattrick.

2020

Smutek ze Světového poháru, který se jel kvůli pandemii covidu-19 za zavřenými dveřmi, vystřídala v listopadu radost. Nové Město na Moravě získalo pořadatelství mistrovství světa v roce 2024.

2021

Ve Vysočina Areně se v únoru odjely hned dva Světové poháry v covidové bublině. Fanoušci se mohli na tribuny vrátit v létě, kdy se v Novém Městě odehrával letní světový šampionát.

2022

V říjnu začala první etapa rekonstrukce směrem k MS 2024. Úpravami prošlo tiskové středisko, ke kterému se připojily nové komentátorské kabiny. Rozšířily se tratě, podél kterých bylo nainstalováno úspornější a přitom výkonnější LED osvětlení. Oprav se dočkala také střelnice.

2023

Rekonstrukce pokračovala i po Světovém poháru v březnu 2023. Ke stávajícím tribunám přibyla nová tribuna E se zázemím pro týmy, celoročním provozem a sociálním zařízením nejen pro fanoušky, ale i pro sportující veřejnost. Zázemí areálu ještě vylepšila přístavba administrativní budovy a obnoveny byly i datové a optické sítě. Rekonstrukce dělá z Vysočina Areny jeden z nejmodernějších areálu v Evropě a zároveň zapadá do konceptu udržitelnosti, protože výrazně eliminuje navážení kontejnerů a dalšího mobilního zařízení.